Šťastná Mysl Víra * Odvaha * Naděje

Vždycky jsem si přála být slavnou herečkou a hodně na tom pracovala. Vystudovala jsem školu, hrála v divadle, postupně jsem začala hrát v seriálech, do toho se pustila do moderování, ačkoliv to tedy bylo peklo. Mám odmalička strach z veřejných vystoupení. U herectví to jde, to jste v nějaké roli a nejste za sebe, v moderování už to tak není. Tak si člověk staví hradby, nasazuje masku, aby zakryl ten strach a trému uvnitř. 

Mně to rozbila Operace Izrael. Vojenský výcvik Krav Maga, kterého jsem se zúčastnila v Izraeli. Odjížděla jsem v plné síle, fyzicky zdatná a po 12 dnech jsem se vrátila jako troska a úplně někdo jiný. Někdo jiný nebo opravdu já? To jsem si dlouho omílala. Jako bych se střetla sama se sebou. S tím, kdo doopravdy jsem, ne s tím, kdo jsem byla. Podle mě na to mělo vliv úplné vyčerpání psychických i fyzických sil. Výcvik byl náročný, ale trvalo to “pouhé 4 dny” – v uvozovkách proto, že na takovém výcviku se dny protáhnou.

Po návratu to bylo těžké. Na vrcholu své kariéry, na které jsem pracovala posledních 17 let, hodně práce a do toho deprese. Ještě rok jsem to tak zvládla, pak se rozhodla odejít z divadla i TV. Měla jsem našetřené peníze a ty se teď hodily pro cestování.  

Všechno špatné je pro něco dobré. Chtěla jsem hlavní roli ve filmu, moderovat v prime timu a nakonec jsem procestovala svět. Splnilo se mi něco, co bylo jen v mých hodně tajných představách a můj život je teď jako moje tajné představy a vize. Uvědomila jsem si na tom svoji skvělou schopnost vizualizace a to, že sice občas odběhnu od toho, čemu věřím, ale jen proto, abych načerpala síly do další cesty a do dalšího tvoření. 

Jsem velmi citlivá a vnímavá, to bylo důležité si uvědomit a dle toho se k sobě začít chovat. To znamená vybírat si prostředí, ve kterém budu, protože nasávám energie jako houba. Cítím na sobě občas bolest druhých. Moc jsem si přála mít tak trochu nadpřirozené síly, fascinovalo mě to a hodně jsem na tom duchovně pracovala. Jen mi přijde smutné, že tomu v dnešní době říkáme síly nadpřirozené. Oni to jsou totiž síly úplně přirozené, odmalička. To jen my jsme na to vlivem času a výchovy zapomněli. 

Já jsem momentálně tam, kde jsem si přála být a kam mě osud zavane nevím. Vím, že to za to stálo, a že stojí za to věřit ve svoje sny, pracovat na nich, a když se nám nevydaří podle našich představ, tak si najít lepší cestu, než tu, která byla před tím.